Živá přednáška

Rosnice siná: Rosnice jsou stromové žáby blízce příbuzné rosničkám a listovnicím. Vyskytují se v australsko-papuánské oblasti a jsou přizpůsobené ke stromovému životu. Jejich typickým znakem je vodorovně štěrbinovitá zornička. Jsou aktivní hlavně večer a  v noci. Ozývají se monotónním skřehotáním – mimo dobu rozmnožování z vyvýšených míst, v době námluv a páření od vody. Rosnice siná je největším zástupcem rosnic. Často se zdržuje v okolí domů, kde chytá hmyz přilákaný světlem, a pro svou klidnou povahu i dlouhověkost (dožívá se více než 20 let) patří k oblíbeným druhům v zájmových chovech. Loví v noci, během dne se ukrývá na tmavých, vlhkých místech. proti vyschnutí ji chrání zvláštní voskovitá vrstva na kůži. 

Axolotl mexický je typickým zástupcem obojživelníků, u nichž se projevuje tzv. neotenie. Ve volné přírodě si totiž zachovává larvální stadium (pulec), ve kterém je schopen se rozmnožovat. Metamorfózu lze uměle vyvolat v zajetí, v přírodě k ní dochází jen velice vzácně. Larva axolotla dosahuje délky až 35 ccm, má tmavé zbarvení, širokou hlavu, po stranách vyčnívající keříčkovité žábry. Na ocase je patrný kožní lem. Přední končetiny mají čtyři a zadní pět prstů. Má velkou schopnost regenerace. 

Želva nádherná – sladkovodní původně americká želva, v Evropě považovaná za invazivní druh. Má olivově zelený, hnědý, téměř černý nebo i oranžový krunýř, na spodku žlutý. Značnou část dne se sluní nad hladinou – na kamenech nebo větvích. V?zimním období želva hybernuje (spí zimním spánkem) – buď na souši nebo ve vodě (dokonce i pod ledem). 

Zajímavosti 

-  želvy nádherné objevil při své plavbě zřejmě James Cook a několik jich přivezl do Evropy 
- první zprávy o chovu těchto želv jsou z roku 1656 
- zřejmě podle želvy nádherné vznikl komiks Želvy Ninja 
- nejčastěji chovaný druh sladkovodníích želv v zajetí 
- od 13. července 2016 má v Eropě staus "nežádoucí druh" - je považována za invazivní 

Kuňka východní je žába dorůstající délky 4 – 6 ccm, vzhledem připomíná kuňky žijící v našich oblastech. Hřbet těla má bradavičnatý povrch s jedovými žlázami (z nichž vylučuje mléčnou tekutinu, která dráždí sliznici tlamy a oči nepřítele a je zbarven do zelených případně hnědých odstínů v kombinaci s černou. Bříško má oranžové až červené s černými skvrnami.Toto výstrařné zbarvení může být u odchovaných jedinců méně výrazné. Samička je většinou robustnější než sameček, který má delší a silnější přední končetiny. 

Krajta královská  (Python regius) je menší had z čeledi krajty. Tato krajta má hezké zbarvení, vyznačuje se minimální agresivitou a spíše plachostí, proto je často chována v teráriích.. Dorůstá maximální velikosti 1,2 až 1,5 metru, výjimečně do 1,80 metrů. Váha tohoto hada se pohybuje kolem 1–3 kg. Nepatří tedy k velkým druhům. Ve volné přírodě se vyskytuje na pobřeží západní a střední Afriky, od Senegalu na západě po  Súdán a Ugandu na východě. 

Agama vousatá, latinsky Pogona vitticeps, je plaz pocházející z Austrálie. Je to ještěr obývající pouště, polopouště, savany a buš. Rádi pozorují své okolí z vyvýšených míst, jako jsou větve stromů, kořeny či vyvýšené kameny. To nám dává i jednoduchý návod, jak jim zařídit ubytování. 
Agama je velmi klidný a přátelský ještěr a velmi rychle si zvykne na lidskou společnost. 
Můžeme ji chovat samostatně, v páru, více samic pohromadě nebo jednoho samce a více samic. Více samců v jedné skupině by mohlo v dospělosti působit problémy. 
V dospělosti dorůstá 45 - 60 cm (s ocáskem) a v zajetí se dožívá 10 - 15 let.