Červen v 8. A

    Do poloviny června se ještě finišuje s výukou a zejména pak čtvrtletními a pololetními prověrkami, od poloviny června se finišuje se vším, co musí být tzv. uzavřeno do nástupu na prázdniny - vytisknout vysvědčení, vybrat učebnice, rozdat učebnice, vybrat si volitelné předměty na příští školní rok, vybrat na fotografie, rozdat fotografie … a tak bych mohl pokračovat. Mezi tím ještě stačíme navštívit taneční vystoupení R. A. K., které se pro nás stalo už červnovou tradicí, ve zdraví přežít cvičnou evakuaci školy, zúčastnit se (a v našem případě vyhrát) fotbalového turnaje, zúčastnit se (a v našem případě nevyhrát) turnaje v přehazované, nebo třeba předposlední červnový víkend strávit noc v tělocvičně … letos od sedmi večer do sedmi ráno nikdo neusnul (i když se panu učiteli k ránu hodně chtělo). A v pátek 29. 6. si jít pro vysvědčení a dát si obligátní řízek ve školní jídelně.  

    Z výše uvedeného je patrné, že červen je prostě mezi těmi deseti měsíci školní docházky, takovou zvláštností, raritou. Je to také měsíc, kdy se všichni už těší, že školní rok skončí. Nevím, kdo víc, jestli děti nebo vyučující, ale řekl bych, že u dětí je to těšení asi větší. Nikdo zkrátka nepohrdne prázdninovým lenošením a čerpáním sil (u kantorů čerpáním dovolené) na nový školní rok. Ten z hlediska mé třídy už bude na "Sedmičce" poslední. Proto přeji všem, abychom těch sil v červenci a srpnu nabrali plné hrsti, protože je budeme potřebovat. 

    Dospěláci - rodiče, užijte si dovolené, užijte si svých dětí; puberťáci - moji žáci, užijte si prázdniny, užijte si svých rodičů a kamarádů. V pondělí 3. září už nastane doba, kdy si vaší přítomnosti budu užívat já a vy zase té mé. Tak na viděnou!